Jak stres ovlivňuje složení těla 1 Česká republika

Stres je univerzální zkušenost. Ať už jde o spěch do práce, přípravu na důležitou prezentaci, péči o nemocného blízkého nebo podporu rodiny, stres je součástí každodenního života. Ale co je to stres a jak ovlivňuje naši mysl a tělo?

Stres je přirozenou reakcí těla na výzvy nebo hrozby. Tato reakce, navržená pro vaši bezpečnost, spouští různé emoce, jako je strach, úzkost, frustrace, smutek a někdy i motivace. Ano, motivace – protože ne každý stres je škodlivý. Ve skutečnosti nás určité stresory mohou přimět k dokončení úkolů nebo dosažení cílů.

Zatímco krátké epizody stresu, známé jako akutní stres, jsou zvládnutelné a často dočasné, chronický stres je znepokojující. Tento dlouhodobý, přetrvávající pocit tlaku a úzkosti si může vybrat daň na vašem fyzickém i duševním zdraví.

Pokud se chronický stres neřeší, může vést k onemocnění, snížené pohodě a dokonce bránit vaší schopnosti udržovat pravidelný trénink nebo budovat svalovou hmotu. Rozpoznání a zvládnutí stresu je nezbytné pro ochranu vašeho zdraví i kvality života.

Co je kortizol?

Stres je stálou součástí života. Ať už jsou velké nebo malé, každodenní stresory spouštějí přirozenou reakci v autonomním nervovém systému vašeho těla, který se skládá ze sympatického a parasympatického systému. Obojí je klíčové pro funkce vašeho těla a vnitřní rovnováhu.

Parasympatický systém, často označovaný jako systém „odpočívej a trávi“, podporuje činnosti, jako je trávení, močení, tvorba slz a celkové hojení. Pomáhá také šetřit energii pro budoucí potřeby a podporuje imunitu a opravy.

Na druhé straně je sympatický nervový systém zodpovědný za reakci vašeho těla „bojuj nebo uteč“. Když je aktivován, připravuje vaše tělo reagovat na vnímané hrozby a společným článkem této reakce je kortizol.

Možná se ptáte: co to vlastně kortizol je? Kortizol je známý jako primární stresový hormon. Je produkován nadledvinami, v reakci na stres se prudce zvyšuje a dodává vám energii potřebnou k tomu, abyste situaci zvládli, ať už je to konfrontace s nebezpečím nebo útěk před ním. Krátkodobě je kortizol prospěšný, protože vás udržuje ve střehu a připravenosti reagovat.

Když se však kortizol nepřetržitě uvolňuje po delší dobu, může se stát škodlivým. Chronická produkce kortizolu může vést k dysfunkci, která může způsobit přetrvávající zánět. Za těchto podmínek vaše tělo zůstává v neustálém stavu stresu, což vytváří cyklus bolesti, úzkosti, frustrace a dokonce i deprese. Toto nepřetržité hormonální uvolňování udržuje tělo i mysl ve vysoké pohotovosti, což není ideální pro vaši celkovou pohodu.

Kortizol a složení těla

Tato chronická stresová reakce není ideální pro složení vašeho těla. Studie prokázaly, že zvýšené hladiny kortizolu jsou spojeny s horším složením těla, konkrétně vyšším tělesným tukem a nižší svalovou hmotou. Dlouhodobý stres může také přispět k řadě zdravotních problémů.

Jak kortizol ovlivňuje vaši chuť k jídlu

Stres také mění vaše stravovací návyky. Akutní i chronický stres může ovlivnit vaši chuť k jídlu. U některých může akutní stres potlačovat chuť k jídlu, zatímco chronický stres často vyvolává touhu po vysoce tučných a kaloricky bohatých potravinách, jako je nezdravé jídlo. Tyto chutě jsou poháněny účinky kortizolu na tělo.

Chronický stres má za následek prodlouženou sekreci kortizolu, což může významně ovlivnit složení těla. Zvýšené hladiny kortizolu ovlivňují regulaci chuti k jídlu stimulací hormonů, jako je leptin, ghrelin a inzulín. Tyto hormony komunikují s mozkem, signalizují hlad, chutě a potřebu energetické rovnováhy.

Ghrelin a kortizol mají vzájemně se posilující vztah. Se stoupající hladinou kortizolu roste i hladina ghrelinu. Ghrelin, známý jako „hormon hladu“, signalizuje vašemu tělu, aby častěji toužil po jídle, zejména po potravinách s vysokým obsahem cukru a sacharidů. To vede k cyklu zvýšeného chutě a přejídání, což může v konečném důsledku přispět k nárůstu hmotnosti.

Kortizol, inzulínová rezistence a přibývání na váze

Kromě ovlivnění chuti k jídlu mohou zvýšené hladiny kortizolu také stimulovat glukoneogenezi, proces, který může vést k inzulínové rezistenci. Inzulínová rezistence nastává, když tělesné buňky hůře reagují na inzulín, což způsobuje zvýšení hladiny glukózy v krvi. Tento stav je prekurzorem diabetu 2. typu a je také hlavním faktorem obezity.

Navíc vyšší hladiny inzulínu byly spojeny se zvýšenou mozkovou aktivitou během stresu, konkrétně v oblastech souvisejících s odměnou. Tato aktivace mozku spouští ještě větší chutě a posiluje touhu jíst nezdravá, kaloricky bohatá jídla.

Stručně řečeno, zatímco kortizol je životně důležitý pro pomoc vašemu tělu reagovat na okamžité stresory, dlouhodobě zvýšené hladiny kortizolu mohou mít významné negativní účinky na složení vašeho těla a celkové zdraví. Od změněných stravovacích návyků po inzulínovou rezistenci a přibírání na váze může chronický stres narušit vaši fyzickou i duševní pohodu.