Jak stres ovlivňuje tělesnou složku 1

Stres je univerzální zážitek. Buď to je spěch do práce, příprava na důležitou prezentaci, starání se o nemocného blízkého člověka nebo podpora rodiny, stres je součástí každodenního života. Ale co je stres a jak vlivuje na naše mysl a tělo?

Stres je přirozenou reakcí těla na výzvy nebo hrozby. Tato reakce, navržená pro vaši bezpečnost, vyvolává řadu emocí, jako jsou strach, úzkost, frustrace, smutek a někdy dokonce i motivaci. Ano, motivaci – protože ne všechen stres je škodlivý. Někteří stresory nás mohou pobízet k dokončení úkolů nebo dosažení cílů.

Zatímco krátkodobé stresové epizody, známé jako akutní stres, jsou spraviteľné a často dočasné, chronický stres je znepokojivější. Tento dlouhodobý, trvalý pocit tlaku a úzkosti může mít dopad na vaše fyzické i duševní zdraví.

Pokud zůstane nevyřešená, může chronický stres vést k nemocem, sníženému blahobytu a dokonce bránit vaší schopnosti udržovat pravidelnou cvičební rutinu nebo budovat šlachovitou hmotnost. Poznání a řízení stresu je nezbytné pro ochranu jak vašeho zdraví, tak i kvality života.

Co je kortizol?

Stres je nedílnou součástí života. Ať už jsou větší či menší, každodenní stresory aktivují přirozenou reakci ve vašem autonomickém nervovém systému, který se skládá ze sympatického a parasympatického systému. Obě jsou nezbytné pro funkce těla a jeho vnitřní rovnováhu.

Parasympatický systém, často označovaný jako "počinek a trávení", podporuje činnosti jako trávení, močení, produkci slz a celkové léčení. Uspokojuje také energii pro budoucí potřeby a podporuje imunitu a opravy.

Na druhou stranu je sympatické nervové systém zodpovědné za reakci vašeho těla „boj nebo útěk“. Při jeho aktivaci připraví vaše tělo reagovat na vnímané hrozby a běžným spojením v této reakci je kortizol.

Možná se ptáte: co přesně je kortizol? Kortizol je znám jako hlavní stresový hormon. Vyrábí se v nadledvinách a jeho úroveň narůstá v reakci na stres, dává vám energii potřebnou k zvládnutí situace, ať už jde o konfrontaci s nebezpečím nebo útěk před ním. V krátkodobém horizontu je kortizol prospěšný, protože vás udržuje bdělé a připravené reagovat.

Avšak, když je kortizol uvolňován neustále po delších obdobích, může se stát škodlivým. Chronická produkce kortizolu může vést ke dysfunkci, která může způsobit trvalé záněty. V těchto podmínkách zůstává váš organismus v konstantním stavu stresu, což vytváří cyklus bolesti, úzkosti, frustrace a dokonce i deprese. Tato neustálá hormonální produkce drží jak tělo, tak mysl v pohotovostním režimu, což není ideální pro vaše celkové blaho.

Kortizol a tělesná složení

Tento chronický stresový odpověď není ideální pro vaše tělesné složení. Studie ukázaly, že vyšší úrovně kortizolu jsou spojeny s horším tělesným složením, specificky vyššími depozyty tělesného tuku a nižší hmotností svalů. Dlouhodobý stres může také přispívat k řadě lékařských problémů.

Jak kortizol ovlivňuje váš apetit

Stres také mění vaše jídelní návyky. Oba akutní i chronický stres mohou ovlivňovat váš apetit. U některých může akutní stres potlačit chuť k jídlu, zatímco chronický stres často vyvolává touhy po tucích a energeticky bohatých jídlech, jako je fast food. Tyto touhy jsou dány vlivem kortizolu na tělo.

Chronický stres vedie k dlouhodobému sekreti kortizolu, což může významně ovlivnit složení těla. Zvýšené úrovně kortizolu ovlivňují regulaci hladu stimulací hormonů jako je leptin, ghrelin a insulín. Tyto hormony komunikují s mozkem, signálně hlad, touhy a potřebu energetické rovnováhy.

Ghrelin a kortisol mají vzájemně posilující vztah. Jakmile stoupají úrovně kortizolu, stoupají i úrovně ghrelimu. Ghrelin, známý jako "hormon hladu", signalizuje vašemu tělu, aby toužilo po jídle častěji, zejména po jídlech vysokého obsahu cukrů a sacharidů. To vede ke cyklu zvyšujících se touh a přežírání, což může nakonec přispět k nárostu váhy.

Kortizol, insulinová odolnost a nárůst váhy

Kromě vlivu na chuť k jídlu mohou zvýšené úrovně kortizolu také stimulovat glukoneogenézu, proces, který může vést k insulinové odolnosti. Insulinová odolnost nastává, když buňky těla stávají méně citlivými na insulin, což způsobuje vzestup hladiny cukru v krvi. Tato podmínka je předehrou k diabetes typu 2 a je také hlavním faktorem v obezitě.

Navíc byly vyšší úrovně insulimu spojeny s vyšší aktivitou mozku během stresu, zejména v oblastech souvisejících s odměnou. Tato mozková aktivace vyvolává další touhy, posilující touhu po nezdravých, kaloricky hustých potravinách.

Shrnutím, i když je kortizol životně důležitý pro reakci těla na okamžité stresory, dlouhodobě zvýšené úrovně kortizolu mohou mít významné negativní účinky na složení těla a celkové zdraví. Od změn ve stravovacích návykcích přes insulinovou odolnost až po nárůst váhy může chronický stres rušit jak fyzické, tak duševní pohodu.